9.Kapitola-Zvěromág aneb "těžká" práce-1/2

19. února 2008 v 12:24 | Alisha Trianel Fare |  Harry Potter a tajemství rodiny
V pondělí seděl velký rudozlatá pták na regálu plném knih a pozoroval mladíka pod ním. Mladík chodil sem a tam, četl si názvy jednotlivých knih.
Harry???zeptal se v myšlenkách fénix svého majitele.
Nic.
Harry. Ozval se znovu
Nic.
Harry!Zakřičel v myšlenkách
"Co chceš Alexi?"
Co to hledáš Harry?
"Knížku…"
A jakou?
"Něco jako ,Jak se stát co nejrychleji zvěromágem.´ "
Jseš ve špatným oddělení!
"Nejsem, vždyť jsem v oddělení kouzelných tvorů."
No jo to si, ale aby ses stal zvěromágem, musíš si prvně uvařit jeden lektvar, abys zjistil, do čeho se budeš přeměňovat.
"Aha. Tak já jdu do chemikálií…"
Ehh???Co jsou to chemikálie?
"Myslel jsem oddělení lektvarů!"křikl ještě Harry a zmizel za rohem. Četl si v duchu názvy jednotlivých knih skoro dvě hodiny než konečně našel tu pravou. Byla to taková světle oranžová knížečka, Harry ji otevřel a četl.
Chcete se stát zvěromágem?Chcete se přeměňovat v kočku, ve slona či v mouchu?
To bohužel není možné,
zvíře do kterého se budete přeměňovat, bude odrážet váš charakter, tato kniha obsahuje podrobný návod pro přeměnu do kteréhokoli zvíře. Tato kniha nadále obsahuje podrobný recept na lektvar pro zjištění zvířete, do kterého se budete přeměňovat.viz strana 4-5.
Harry tedy nalistoval stranu čtyři a četl dál.
Lektvar zvířecí osobnosti.
Přísady: Pět orlích pírek, kůže z Chropotala, nastrouhané kopyto Kentaura, šest mločích oček, kůže z jedovatého hada , tři šupiny z jakéhokoliv draka, klepeto pavouka, osmnáct rybích šupin, bezoár, litr vody, několik kočičích chlupů, psí nebo vlčí chlup.
Pomůcky: Kotlík standardní velikosti č. 3, křišťálové(nikdy ne skleněné!!!) lahvičky, naběračka, několik misek, hůlka a mozek.
(pozn.Autora-Nenapsal tuhle knížku Snape?)
Postup: Nejdřív nalijeme vodu do kotlíku a necháváme ji ohřát, mezitím smícháme
mločí očka s orlími pírky jedné misce,
v druhé vlčí či psí chlupy s kočičími,
další kůži z hada a Chropotala s rybími šupinami a bezoárem.
Jakmile voda začne vřít přidáme nejdříve misku s chlupy a klepetem, potom devětkrát zamícháme proti směru hodinových ručiček. Necháme půl hodiny povařit, pak přidáme misku s kůží, šupinami a bezoárem, vaříme deset minut za stálého míchání po směru hodinových ručiček, pak přidáme nastrouhané kentauří kopyto a mícháme proti směru hodinových ručiček sedm a půl krát.
Necháme dva dny odstát a pak studený podáváme v pití-Pozor nepijte v kombinaci se šťávami z citronu, pomeranče, grepu, kiwi a papáji.
Lektvar by měl mít světle oranžovou barvu-jako obal této knihy.
To bude těžká práce, pomyslel si Harry a v duchu uvažoval, kde by jen sehnal potřebné ingredience.
Orlí pírka, mločí očka a bezoár mám. Kočičí chlupy si seženu od Hermioninýho mazlíčka, psí chlupy a
kůži jedovatého hada od Hagrida. Klepeto pavouka se dá sehnat kdekoliv na hradě a rybí šupiny seženu v kuchyni od domácích skřítků. Šupiny z draka bych mohl získat od Ronova bráchy Charlieho, ale kůže z chropotala a nastrouhané kentauří kopyto jsou vzácné přísady, ty má v zásobách jedině Snape. I když…neříkal mi Alex jednou, že je tu i laboratoř?
"Alexi?!"
Hm?Co je?
"Mohl bys mi s něčím pomoct?"
Klidně, co potřebuješ?
"No do toho lektvaru bych potřeboval kůži Chropotala a kentauří kopyto…ostatní přísady asi seženu, i když s tím Charliem…"Pak ho ale napadlo, že v Zapovězeném lese by po dracích nějaké šupiny mohly zůstat.
No v laboratoři ještě nějaké přísady jsou, ale podívám se, když tak bych ti to sehnal.
Harry se na fénixe šťastně usmál a odběhl shánět přísady. Nejdřív si zaběhnul do kuchyně, kde se najedl-vynechal večeři a poprosil skřítky o rybí šupiny, dostal rybu celou. Harry chtěl prvně protestovat, ale pak si řekl, že rybě vytrhne několik šupin a na zbytek naláká Křivonožku. Cestou k Hagridovi vzal ze země mrtvého pavouka a odtrhl mu obě klepítka. "Hagide! To jsem já Harry, otevři!"
Ozvalo se radostný štěkot a pak už se dveře se skřípením otevřely.
"Pojď dál, Harry. Posaď se. Dáš si čaj nebo sušenky?" Harry zaváhal.
Čaj by si dal, ale Hagridovo pečivo bylo tvrdé jako kamení. Pak se Harrymu v očích lišácky zablýsklo. Vzpomněl si na jednoho peroxida z jeho "oblíbené" koleje.
"Rád." Hagrid tedy dal vařit vodu na čaj a položil na stůl budoucí zbraně proti Malfoyovi. Harry si jich hned hodně nabral do rukou a jak se k němu Hagrid otočil zády, aby čaj zalil vodou, strčil si je honem do kapes. Hagrid položil hrnky na stůl a posadil se.
"Tak, co tady děláš takhle pozdě, všiml jsem si, žes ani nebyl na večeři."
"Večeřel jsem v kuchyni,"řekl a pak se plácl přes pusu, do kuchyně studenti nesměli nebo spíš většina ani nevěděla, kde je.
"Áááááá, vidím, že ta Weasleyovi dvojčata tě už prováděla po všech těch tajných místnostech a chodbách, které no objevili. Ve skutečnosti všechny ty chodby znají z jednoho plánku, co vytvořil tvůj táta s jeho kamarádama."
"No popravdě řečeno, mi dali ten plánek."Hagrid se zasmál.
"No ještě štěstí, že neděláš profesorům naschvály jako Poberti, to byly časy. Pamatuju se jak jednou tvůj táta, Sirius Black, profesor Lupin, ten malej kluk, co byl s nimi do party a ještě nějakej James Scare přivázali Paní Norisový na záda bomby hnojůvky a zdrhli. Filch tam byl za chvilku a hnedka si myslel, že to byli oni, vydal se tedy za profesorkou McGonagellovou a šli to řešit. Jenomže ti kluci byli tak prohnaní, že to udělali těsně před tím než si odpykávali trest u profesora lektvarů. Ten potvrdl, že ti kluci u něj byli o půl osmé, a ten útok na paní Norisovou se stal za pět minut osm na druhé straně hradu, kluci se mi jednou svěřili, že to byli oni, ale jak to mohli stihnout to dodnes nepochopim."
Harry se už taky smál.
"No Hagride,"řekl když se uklidnil.
"Potřeboval bych do jednoho lektvaru nějakou kůži z jedovatého hada a nějaký psí chlupy."
"Tu kůži ti seženu a chlupy si můžeš sebrat na gauči,"řekl Hagrid a významně se na Harryho podíval.
"Doufám, že ať už vyvádíš jakoukoliv lumpárnu nikoho přitom nezabiješ nebo nezmrzačíš."
"Hagride v Bradavicích je lidí, které bych chtěl zabýt maximálně pět a kdybych je chtěl zabít, tak chci toho hada celého. Už to přímo vidím, jak Malfoy vleze do své postele a v ní na něj číhá velice jedovatý had nebo had škrtič,"usmíval se Harry a tiše se chechtal.
"Už bys měl jít, Harry. Brzo bude večerka."Harry tedy na gauči sebral pár psích chlupů a vydal se ke dveřím.
"Tak zatím Hagride! Rád jsem tě viděl," rozloučil se s poloobrem.
"Já tebe taky, mladej."
brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r brrrr r
"Kde jsi byl? Víš jak jsme se o tebe s Ronem báli, když jsi nepřišel na večeři?!"vyčítala mu Hermiona, když vlezl obrazem Buclaté dámy do Nebelvírské věže.
"Uklidni se Hermiono, chováš se jako bys byla moje matka!"odsekl jí černovlasý mladík.
"Někdo tě vychovávat musí!"zakřičela na něj naštvaně Hermiona, až se po ní otočila celá společenská místnost. Harry obrátil oči v sloup, odvrátil od ní pohled a marně se snažil zakrýt úsměv.
"Čemu se směješ?"zařvala mu do obličeje, jejich nosy se téměř dotýkaly.
"Tomu Hermiono,"zašeptal.
"Že se chováš jako bys vážně byla moje holka a myslela sis, že jsem byl s nějakou jinou holkou."
"Chceš říct, že žárlím?!"řekla nevěřícně. "Já?!"
"No rozhodně to tak vypadá, chceš vědět, kde jsem byl a vsadím se, že zítra už se budeš ptát i s kým jsem byl."
"A byl jsi s někým?"zeptala se.
"Ano," řekl a celá Nebelvírská věž jako by zmrzla.
"S kým si byl, Harry?"její hlas zase nabíral na síle.
"No byl jsem u Hagrida, takže s Hagridem, Tesákem, no kousek o de mě byli ještě Třaskavý škvorejši a cestou do věže jsem ještě potkal Justina Flechera. To byli všichni, které jsem potkal od vyučování. No a ještě jsem potkal na chodbě profesora Moodyho."
"Proč mi tohle děláš? Já se tu můžu užrat strachy, že s tebou něco je a ty jsi v klídku sedíš u Hagrida a upíjíš čaj."
"Jak víš, že jsem měl čaj?!"divil se Harry.
"Co jiného by jsi tam dělal? Jedl cukroví z betonu? Uvažuj trošku!"
"To bych nejedl, ale vzal jsem si sebou nějaký jako munici na ty Zmijozelský debily," dodal ještě. "A teď když dovolíš," řekl s dokonalým napodobením jejího tónu, "Já si jdu lehnout-bez tebe Hermi- než vás zase napadne nějaký další způsob jak se nechat zabít nebo hůř vyloučit!"Ron málem spadl smíchy z křesla na kterém seděl.
"Fajn,"řekla jen.
"Máš doufám ten úkol do Přeměňování?"zeptala se ho ještě, když už byl na schodech.
"Jo, proč? Chceš si ho opsat?"řekl a rošťácky se usmíval. Hermiona ho sjela vražedným pohledem a tak radši zdrhnul do bezpečí svojí postele.
Jeho kamarádka se ve spolčence sesunula na židli za stůl, kde měla rozečtenou knížku a jednou rukou si promnula spánky.
"Jednoho krásného dne Harry Pottere, tak toho dne tě asi vážně…"sevřela ruku jako by škrtila neviditelného nepřítele.
"Přerazím."
Tenhle týden Harrymu ubíhal děsně pomalu. Kůži z hada mu Hagrid sice přinesl už v úterý, ale Alex mu měl přinést přísady, co jsi nedokázal obstarat sám až pátek večer. Šupiny z draka v lese opravdu byly, ale jedna Akromantule mu jejich sběr značně ztížila. Ovšem po dvou slůvkách byla tuhá(Preficiktus Totalus-žádná Avada Kedavra), ovšem nejtěžší to bylo s Křivonožkou, dvě hodiny si s ním musel hrát na pohovce v Nebelvírské spolčence než na nich bylo dost chlupů, které potřeboval. Bylo by snadnější mu je vytrhnout, ale co kdyby to Hermiona náhodou zjistila.
V pátek večer, když už měl všechny přísady pohromadě, začal dělat Lektvar zvířecí osobnosti, musel ho dělat na potřetí než byl spokojený a lektvar měl konečně správnou barvu. "Dim dam,"hodiny odbily půlnoc. Harry tedy nechal lektvar v knihovně, aby mohl odstát a s pomocí Pobertova plánku se dostal do postele.
Když v neděli večer mizel z věže jeho koleje Hermiona si ho odchytla.
"Kam jdeš?"
"Chtěl jsem si ještě vypůjčit jednu knížku v knihovně a jestli už nepoběžím, tak se knihovna uzavře."
Hermionu zřejmě potěšila výmluva, že jsi jde vypůjčit knihu a nechala ho jít, ani si neuvědomila, že už je po večerce a v knihovně je zavřeno.
Harry vběhl do Fénixovi knihovny -jak ji hned v prvních dnech, co ji objevil, nazval-, vzal si lahvičku s lektvarem a zase odpelášil do Nebelvírské věže. Alex ho pozoroval, jak běží a bylo mu jasné, že zvíře do kterého se bude přeměňovat pomalé nebude.
To už byl ale Harry ve své vyhřáté postýlce hezky v pyžamku a načechrával si peřinu. Ráno ještě požádal v kuchyni Dobbyho, aby mu večer přinesl čaj. Do něj teď nalil lektvar a všechno to vypil.
Chtělo se mu spát.
Jeho tělo padlo do polštářů.
Byl v nějakém lese, běžel a nechtěl nikdy přestat, líbilo se mu takhle běžet. Líbila se mu ta svoboda, náhle se však stromy před ním rozestoupily a on uviděl okraj útesu, nestihl a ani nechtěl zabrzdit. Padal přímo do studené vody, viděl svůj odraz na vodní hladině. Obrovského dvoumetrového dravce se smaragdově zelenýma očima, černo černou srst, ostré drápy a špičaté bílé zuby. Černý panter se vší elegantností dravé kočky. Náhle však jeho černá srst zbělala, oči zůstaly stejné, ale jeho tělo se znatelně měnilo. Na nohou měl místo tlap kopyta srst se zkrátila, ale zato měl nádhernou hřívu a ohon. Byl celý bílý. Nejdřív si myslel, že je kůň, ale pak mu ze zad vyrostla křídla. Pegas. Začal opět stoupat, letěl víš a níž, jak se mu zachtělo. Letěl nad jezerem i nad lesem. Pak se zase změnil v černého pantera a běhal všude možně. Nakonec si v podobě pantera vylezl na strom a čistil si svou nádhernou srst svým drsným jazykem, přičemž odhaloval ty ostré zuby, jenž by ve vteřince rozpárali dospělého muže na kusy.
Pak se probudil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama