22.kapitola-Narozeninové šílenství-2.část

28. prosince 2009 v 12:21 | Alisha Trianel Fare |  Harry Potter a tajemství rodiny
V den Harryho patnáctých narozenin se Sirius zbudil přesně v osm hodin ráno, ne že by on patřil k těm, kteří stávají, když mají volno, tak brzo, ale jeho kouzelná hůlka ho zbudila, protože ještě musel Harrymu zabalit dárek. Když s tím konečně skončil, bylo už půl desáté. Jemu totiž trvalo hodinu a půl než přišel na to, že když použije hůlku, dárek vypadá mnohem hezčeji. Pak se Sirius oblékl a šel na snídani, jelikož nespal svých obvyklých dvanáct hodin, a také proto, že už něco pil, při cestě do kuchyně neustále zíval, přivíral oči a přešel celou cestu bez nehody jenom proto, že v tomhle domě vyrůstal. (To, že se málem napíchl na špičatý nos hlavy jednoho domácího skřítka se přece nepočítá…)
Sirius otevřel dveře do kuchyně a posadil se ke stolu.
Pak nadskočil.
Uprostřed stolu byl velký dort ve tvaru lva, jenž vypadal jako by někam šel, tlamu měl mírně rozevřenou, hřívu rozevlátou, přední nohu pozvednutou, jako by chtěl udělat další krok. A vedle lva leželo stoulených čtrnáct lvíčat, každé jinak velké, jedno úplně malé, druhé skoro tak velké jako lev sám, každé lvíče mělo mezi tlapkami velkou rudou svíci, jenž ladila se zlatavou barvou srsti lvíčat a dospělého lva, jen jedna stála před lvem a kdyby byl živý, svým dechem by ji jistě sfoukl, svíčky ale zatím nebyly zapálené.
U sporáku běhala Molly Weasleyová a vařila. Na kredenci už měla tucty jídel-vařila dopředu na oběd a večeři- a protože si stejně nebyla jistá, že zvládne udělat dobrého jídla a že při přenášení její vynikajícího jídla ho její synové nezničí, pozvala si z Bradavic na výpomoc skřítka, nad čímž tedy dost brblala Hermiona.:
"Stejně si myslím, že je to pro ně nedůstojné!"
"Hermiono, ještě jednou s tím začneš a já přísahám, že se postarám, abys mlčela po zbytek dne,"zavrčel Harry.
"A co bys mi asi tak udělal, abych mlčela?"
"Políbil bych tě! Vsadím se že bys pak byla uražená celej den."
"Pochybuji, že umíš líbat natolik, abych z toho zmlkla na celej den,"ušklíbla se Hermiona.
"Myslím že ty dvě blondýny by s tebou nesouhlasily,"řekl Harry a vrátil se ke svojí topince.
"Jaký blondýny?"chtěla hned vědět Hermiona a Weasleyovic děti se přidaly.
"Ty neznáte, potkal jsem je na diskotéce, když jsem byl u Dursleyů."
"Tys byl na diskotéce?"vyhrkl Sirius, který se konečně probral.
"Jak ses dostal přes členy řádu???!!!"
"Já nevím, asi měl službu Mundungus."
"A proč by si neměli myslet, že špatně líbáš?"nechápal Ron.
"Třeba proto, že to ráno, co jsem se zbudil na jejich hotelovým pokoji, si rozhodně na nic nestěžovaly?"
"Ty jsi s nima spal?"byla v šoku Hermiona.
"S oběma?"Zeptali se Fred a George současně.
"Ano, spal, ano, s oběma."
"Požil jsi nějakou…"chtěl vědět Sirius, ale Harry ho rázně přerušil.
"Siriusi, mně není deset! Já vím, co mám dělat, aby po celý Anglii neběhali moje děti, je ti to jasný?! Já nepotřebuju kázání,jsem téměř dospělej!"
"Je ti patnáct!!!"
"A kdy jsi ty začal obšťastňovat půlku školy?"zeptal se ho Remus ve dveřích. Sirius se zakabonil a zmlkl. Jeho milostné avantýry byly na škole proslulé.
Remus se posadil vedle Siriuse a pak povídal.: "Kde jste vzali toho lva?"
"Toho objednala Ginny!"řekla Hermiona a její pohled byl plný mrazu.
"Je moc pěknej i když trošku velkej,"podotkl vlkodlak.
"A to nevíš, co se stane až se zapálej svíčky!"chechtala se Ginny.
"Co se stane?"chtěl vědět Harry.
"Však se dočkáš!"odpověděla mu zrzka a vrátila se ke své palačince.
"Hele lidi, rozeslaly jsme ty pozvánky?"zeptal se náhle Harry, protože si za boha nemohl vzpomenout.
"Ano!"zavrčela Hermiona. "Ptáš se na to už popáté!"
"Koho zvete? Vždyť to hlavní už máme-oslavence!"ptal se nechápavě Sirius.
"No třeba já jsem dostal pozvánku!"řekl mu Remus a šťouchl do něj.
"Já žádnou nedostal!"stěžoval si Sirius jak malé dítě.
"Máš ji na nočním stolku, osobně jsem ji tam donášel,"odpověděl mu George.
"A v kolik teda začíná ta oslava?"ptal se Tichošlápek.
"Ve čtyři, chtěli jsme začít už ve dvě, ale mamka nám to zatrhla!"podíval se Fred na svou matku koutkem oka.
"Říkala, že bysme byli opilý už ve čtyři a to ještě nevěděla, kolik chlastu jsme dotáhli!"naklonil se Harry k Siriusovi. Molly se jak na povel otočila a už žalo-hubovala.
"Ti toho dotáhli snad celou hospodu! Dotáhli tři sudy medovýho ležáku, 5 sudů ohnivý wiskey a to ještě ani nepočítám to Azkabanský pivo!"
Remus se zatvářil jako by mu říkala, že Brumbál a Voldemort plánují svatbu a Snape jim dělá družičku v růžové, ale Sirius se jen zachechtal. "No oproti Jamesově oslavě sedmnáctin to je málo!"
"Jo, pamatuju se jak se opila půlka nebelvírský věže ožrala do bezvědomí a jak vás pak byla půlka na ošetřovně s otravou krve,"odvětil mu Remus.
"Hermiono,"ozval se Harry, ale to už oslovená spustila.:
"Ne, nemáme!"
"Co nemáme???"ptal se udiveně Ron.
"Lektvar na otravu krve."
"Proč bychom ho mít měli??? Nehodláte někomu doufám trávit krev??!"
"Vysvětlíte mu někdo, co je to otrava krve alkoholem??"zatvářila se Hermiona nešťastně i když by momentálně spíš "někoho" zastřelila.
"No na mě se nedívejte!"řekl Sirius, když se pohledy z celé místnosti obrátily na něj.
----------
Přesně ve čtyři odpoledne náhle zablikala světla v celém domě a ten naráz zhasl. Pak asi po třech vteřinách se rozsvítila jiná světla-barevná a ten, co to sledoval se nestačil divit.
Po celém domě svítila barevná světla, rozvěšené byli stovky ne-li tisíce balónků ve všech barvách, na každé chodbě byl stoleček s pitím a jednohubkami a všude se to jen hemžilo malinkatými papírovými zvířátky, jenž běhali, případně létali po domě a pak naráz shořeli za bouřlivého ohňostroje. Všude hrála hudba a ve vstupní hale se postupně začaly hromadit krabice s dárky. O půl páté už tam byla kupa Harrymu po ramena a to, to ještě paní Weasleyová úhledně rovnala kouzlem. Tou dobou už do sebe Weasleyovic dvojčata a Hermiona kopali třetí skleničku Máslového ležáku i když Remus Hermioně říkal, ať tak nepije, že na to není zvyklá. Později se ukázalo, že měl pravdu. Nicméně Harry s Ronem a Siriusem už načínali druhou láhev azkabanskýho piva a začínali mít hodně dobrou náladu, to ale měla půlka Fénixova řádu, kteří se na oslavu stavili a začínalo to vypadat, že všechen ten chlast nebude stačit pro tolik lidí. V půl šesté přišel krbem v kuchyni na štáb Snape, Brumbál ho sem poslal s nějakým dopisem pro Molly Weasleyovou, protože se nemohl zatím dostavit osobně. Severus nevěděl, že oslava Harryho narozenin je dnes a tady a kvůli tomu, když vystoupil z krbu, čekal ho dost velký šok. Všude kolem létaly pestrobarevné balónky, lidé se smáli, jedli a hlavně pili. Zrovna teď se všichni hosté shromažďovali v kuchyni a na něco čekali. Za chvíli Severus zjistil na co. Na oslavence.
Harryho přinesli na ramenech Sirius s Remusem a vysadili ho na stůl.(Harry před tím rozbaloval dárky)
Zároveň na druhé straně stolu vysadila Weasleyovic dvojčata Hermionu. Pak Sirius mávl hůlkou a svíce na dortu se rozhořeli a lvi jakoby ožili. Protahovali se, kroutili, řvali a rvali se.
"No tak Harry sfoukni je!"křičela na něj Ginny.
"Než ti utečou!"přidal se Ron.
"Schválně Harry, kdo dřív sní koho?!"řekla Hermiona v dost podnapilém stavu a na zdraví mu připila Ohnivou Wiskey.
"Do toho Harry!"řval Sirius a šťouchnutím Harryho přistrčil blíž k dortu. Ten se pořádně nadechl a sfouknul úplně všechny a potom se dort rozlítl, ne výbuchem, nýbrž tím, že lev s lvíčaty se odlepili od podstavce a rozutekli se na všechny strany. Jen svíce zůstaly a po chvíli se naráz rozpustili a stal se z nich dort ve tvaru famfrpálového hřiště. Všichni hosté(až na Snapea samozřejmě) se usmáli Harryho výrazu, když se tak stalo. Tohle rozhodně nečekal, obrátil se na Siriuse a zeptal se.. "Kdo tohohle vymyslel?"
"Kdo myslíš?"odpověděl mu se smíchem Sirius a spolu s Remusem a Ronem mu pořádně připili.
"Přece já!"ozvala se za ním Hermiona. Harry se k ní otočil, objal ji a pak políbil. Stačila jen vypísknout. Sirius s Remusem se tomu zasmáli a pak oba zavadili pohledem o Snapea. Sirius se na něj podíval a pak pozvedl skleničku s Ohnivou Wiskey a řekl.: "Sevie, dáš si?"
Snape jen zavrtěl hlavou (nikdy se nedozvíme zda jen odmítl pozvání na skleničku, či zavrtěl hlavou nad Siriusovými nápady) a vydal se hledat paní Weasleyovou, které předal dopis s Brumbálovou omluvou, že zřejmě dorazí později a pak se snažil vytratit. Ovšem u krbu ho chytil za hábit Harry a přinutil ho připít si s ním na vyhrávání Bradavic v mezinárodních soutěžích, ale na výhru Nebelvíru v dalších letech ve famfrpálu si s ním nepřipil. Harry se zatvářil dost ublíženě, ale jeho výraz se změnil, když spatřil Hermionu, která se zatočila na stole, kde tančila s Remusem, kopl do sebe obě skleničky, které před chvílí nalil sobě a Snapeovi a vyskočil na stůl a šel Remusovi přebrat partnerku.
 

21.kapitola-Narozeninové šílenství-1.část

17. července 2009 v 22:38 | Alisha Trianel Fare |  Harry Potter a tajemství rodiny
Harry vyletěl krbem v kuchyni a celé její osazenstvo se na něj podívalo, jen Sirius chyběl, protože vymýšlel pomstu Snapeovi ve svém pokoji.
"O čem jste se bavili?"chtěla hnedka vědět Ginny. Harry si povzdechl i když měl z některých Brumbálových slov radost, doléhalo na něj to, že nebude moc být se Siriusem tak dlouho, jak si přál. Paní Weasleyová se na něj usmála a dál vařila oběd.
"No, mluvili jsme o víc věcech, hele lidi, jestli chcete vážně vědět, co všechno jsme tam probírali, tak za deset minut nahoře, já musím…jít na záchod,"zadrhnul se trošku Harry a pak vylítl z kuchyně.
"Co se stalo?"nechápala Ginny
"Před chvíli vypadal…rozesmátě a teď je smutný,"řekla.
"Nemá měsíčky?"zeptal se Fred.
"Georgei!"okřikli ho Hermiona a Ginny.
Paní Weasleyová si povzdychla. Ty děti!
----------
Harry na záchod vážně šel, ale než vyprázdnění močového měchýře, mu pomohla ta chvíle klidu a ticha. Ještě lepší by bylo koště a místo, kde by si mohl lítat tak vysoko, jak by jen dokázal…Umyl si ruce a pak se napřímil.
Možná, že mi prázdniny se Siriusem zkrátili,ale o to více si je užiju!!! A s tím vyrazil ze dveří záchodu.
--------------
"Ty si chceš sám zorganizovat narozeniny? Děláš si srandu? To nebude žádný překvapení!"koukala na něj jak na totálního magora Ginny. Zbytek Weasleyovských dětí a Hermiona se na něj dívali stejně.
"Kdo tady mluví o organizaci?!"smál se Harry. "Uděláme si prostě oslavu přesně podle našeho gusta a dospělí nám do toho mluvit nebudou!"
"Vsaď se, že budou!"řekla mu ironicky Hermiona.
"Hermiono, zkus se odvázat. Začni se bavit!!! Za pár dní…no za patnáct mám narozeniny a budem je slavit podle mýho gusta, nemusíš se zapojovat jestli nechceš, ale možná, že by tě to bavilo. Jo a Sirius říkal, že si rád poslechne o tvém SPOŽÚSu, myslíš, že bys si s ním mohla tak na dvě hodinky jít popovídat?"Hermiona se rozzářila, jak vánoční stromeček a vyběhla z místnosti s cílem najít Siriuse.
"Až s ním skončí, tak jí rovnou zadej práci, poslechne tě na slovo!"řekl George.
"O to právě jde!"Usmál se Harry. "Fajn lidi, rozdělíme si to! Ginny, ty přesvědčíš tvojí mámu, aby jsme šli zítra nakupovat, dopisy z Bradavic mi Brumbál dal, takže máme bezva záminku, proč tam jít. Znáte vaši mamku, prvně se půjde do banky. Vyzvednu peníze a pak vám je nenápadně předám. Věci pak nenápadně strčíme do tašek, nejlíp na dno. Frede, ty si vezmeš na starosti pití. Máslovej ležák, ohnivou wiskey a co dalšího seženeš, nechám to na tobě, ale neber prosím tě Nebeskou bombu, po tý by zvracel i Sirius!"Ron si při tom vzpomněl na tu kocovinu a fronty na záchodech, když vyhráli famfrpálový pohár a dvojčata dotáhla barel Nebeský bomby. " A nezapomeň i na nealko, jo? Víš, že Ginny by neměla pít."Dotyčná na něj vrhla pohled ala Snape a Harry se raději otočil k Fredovi a potom se podíval na George a Rona,.
"Georgei, ty seženeš co nejvíc barevných papírů, pět rolí asi patnáctimetrových rybařskýho vlasce nebo extra magického provázků, pak tři role lepící pásky a…"
---------
"Takže domluveno?!"
"JO!"zakřičeli všichni a společně si plácli. V tu chvíli se z kuchyně ozvalo "Oběd!".Všichni se vyřítili ze dveří a běželi do kuchyně, jen Harry ještě chvíli zůstal.
Budu mít narozeniny a to po svým, moje plány začínají…Dospělí zdrhejte!
---------------
Severus zrovna v té chvíli dodělal lektvar proti Cruciatu, který mu docházel. Vrátil se ze své laboratoře do obývacího pokoje a svalil se na pohovku. Voldemortova nálada se sice pár dní potom, co mu unikl Potter uklidnila, ale přesto byl pořád dost nedůtklivý. Za sebemenší chybičku trestal a ještě více je trestal, když nemohli najít někoho z bývalých věrných nebo když jim utekl. To, co ale Severuse zaráželo mnohem více, bylo to, že někdo pomáhal jak členům řádu, tak bývalým smrtijedům. Asi před dvěma týdny, když napadali jeden dům bývalého smrtijeda v Severní Francii, se udála neobvyklá událost. Někdo se z ničeho nic přemístil za bývalého smrtijeda a jeho rodinu, i když bylo po celém domě rozmístěno kouzlo proti přemisťování, na hlavě měl kápi, a zmizel s nimi. O dva dny později se to samé opakovalo a za tři dny poté se Severusovi podařilo zasáhnout zachránce omračovacím kouzlem. Dotyčný potřásl hlavou, zavrtěl se, avšak kapuce mu nespadla. Pak natáhl pravou ruku, ve které překvapivě nic nedržel. Pak v ní náhle měl světle modrou kouli, kterou po Severusovi hodil. Snape o této kouli četl, ačkoliv v knize bylo jasně napsáno, že se dá vykouzlit pouze s hůlkou. Severus vykouzlil štít, kouzlo se sice do štítu částečně v pilo, z části ale prošlo dovnitř. Odhodilo ho to na zeď, kde zůstal bezvládně ležet. Tajemný kouzelník zmizel a smrtijedi se přemisťovali zpět ke svému pánovi, o zraněného Severuse se nikdo nestaral. Jen jeden ho opatrně zvedl a přemístil na hranice Bradavic a pak se během vteřiny objevil u Pána Zla. Severus si byl jistý, že ten ze smrtijedů, který ho přemístil k Bradavicím, dělá špeha pro toho, který zachraňuje oběti smrtijedů.
---------------
U banky se rozešli, Harry chvilku počkal a pak zamířil k lékárně. Podle seznamu, který mu připravila Hermiona, vybíral přísady na lektvar proti kocovině, který budou rozhodně potřebovat. Procházel mezi jednotlivými regály, když uslyšel známé kroky, kroky učitele lektvarů. Snape se v lékárně dobře vyznal a hned zamířil na místo, kde věděl, že sežene přísady, které potřebuje. Shodou okolností rovnou vedle Harryho. Vešel do uličky a mezi regály se zastavil a kouknul se na Harryho ledovým pohledem, pak si prohlídnul přísady v Harryho rukou a řekl.: "Vy něco slavíte, Pottere?"
"Budu mít narozeniny, pane. Ale nepředpokládám, že se té oslavy zúčastníte."
"Také budu radši, když se tak nestane. Mimochodem, lektvar Aprero proti kocovině, vy nezvládnete!"říkal Snape zatímco si bral přísady.
"Bude ho dělat Hermiona a krom toho, pochybuji, že jste si myslel, že zvládnu Aspirační lektvar! A mimochodem na co potřebujete lektvar proti škrábancům? Brumbál říkal, že Ďábel momentálně ve škole moc není."¨
"Do zásoby Pottere a taky sháním přísady na lektvary pro Madam Pomfreyovou, letos bude potřeba dvojnásobná dávka."
"Pročpak?"
"Brumbál vám nic neřekl?"
"Ne, pane."
"A dal vám dopisy ze školy?"
"Ano, ale.."
"Vy jste je nečetl."
"Letos ve škole budeme mít opět návštěvu z jiné školy."
"Další turnaj? Hned další rok a opět na stejném místě?"
"Turnaj bude, ale nebude to turnaj tří kouzelníků ale osmi a také bude až příští rok, bude ve škole pro zvláštně magicky nadané kouzelníky, jenž byla nedávno otevřena na hradě Moonstone, několik jejích studentů přijedou k nám na nějaký čas a provedou s vašimi spolužáky něco na způsob cvičného turnaje. Nejdříve, ale budou předcházet souboje, aby se vyřadili ti tupci. Počítám, že kdyby byla zkouška z lektvarů neprošly by celé Bradavice."
"Až na vás pane! A Hermionu,"dodal Harry a zamířil si to k pultu. "Hezký den!"řekl ještě a pak pospíchal do Krucárů a Kaňourů, kde se měl sejít s Weasleyovými a Hermionou.
"Tady si, Harry!"chytila ho Hermiona hned za dveřmi za hábit a odtáhla stranou dále do obchodu, do jedné ze zapadlých uliček, kde nikdo nebyl.
"Co se děje, Hermiono?"
"Tak zaprvé máme ještě jít pro hábity, a ty se někde flákáš, a za druhé jsem našla knížku o zvířeti do kterého se zřejmě přeměňuju!"vyhrkla na něj a šťastně se usmála.
"Teda budu, víš, já si ten lektvar vzala teprve včera a ten sen byl…fantastický. Byla jsem v horách někde v Asii a skákala jsem do ohromné výšky. Nevydržela bych až do školního roku než bych se o tom zvířeti dozvěděla víc, už jsem si myslela, že to nenajdu, ale nakonec ano."
"A v co se budeš přeměňovat?"
"Podrž se! Jde o druh irbise, přesněji řečeno irbise obrovského."
"Irbis,to jako sněžný levhart?"
"Ano, ale tenhle je mírně magický, je o kus vyšší než normální irbis a jeho drápy jsou buď nazlátlé nebo stříbrné, podle pohlaví. Momentálně odchovává posledních padesát jedinců Organizace na ochranu ohrožených druhů ve své chovné stanici. Myslíš, že tě přijedou do Bradavic zase odchytit?"
"Doufám, že ne. Brownová mi stačila! Ale Brumbál říkal, že přijedou. No nakopám jim zadky!"usmíval se při té představě.
"Harry, pomůžeš mi s tou přeměnou, že jo?"
"Jasně, že jo! Kdo ví, co by z tebe bylo, kdybys to zkoušela sama. Možná bysme do toho mohli zatáhnout i Siriuse, ale radši až po tý oslavě, jinak by to na ní určitě vykecal."
"Sirius umí udržet tajemství!"namítla Hermiona.
"No o Siriusovu s litrem Ohnivé wiskey v žaludku si nejsem tak jistej!"
"Jo a věděl jsi, že v Bradavicích budeme mít nový nepovinný předmět?"
"Ne."
"Rody a dědičné schopnosti čarodějů."
"Už jsem nám na to koupila učebnice a paní Weasleyová kupuje zbytek učebnic.."
"Nám?"
"Počítám, že tě ten nový předmět bude zajímat?"
"To bude, ale nezapomínej, že budu mít taky famfrpálový tréninky, pokavaď teda letos neodpadají, kvůli těm soubojům-"
"Neboj, neodpadají jako prefekta by mě na to upozornili."
"Ty jsi prefekt?"
"Ty taky!"
"Co?"
"To si vážně nečetl dopisy z Bradavic?"
"Ehm, ne."
"Odznak byl v dopise. Dala jsem ti ho na noční stolek, to sis toho vážně nevšiml?"
"Ne."
"Ach jo, ty a tvoje narozeninová oslava, to vážně na nic jiného nemyslíš?"
"Jo myslím, myslím, že ten chlápek, co stojí támhle za tebou, je zaručeně od novin. Takže asi půjdeme na ty hábity!"řekl potišeji.
"Koupila sis tu knížku, cos ji hledala?"řekl a vzal ji kolem ramen.
"Jo, až si ji pořádně prolistuji, pučím ti ji, chceš?"odpověděla, když procházeli kolem toho chlápka.
"Ehm, myslím, že by to mohlo být zajímavé. Takže teď na ty hábity a pak domů nebo chceš ještě někam?"
"Musím ještě koupit nějaké žrádlo pro Křivonožku a taky nový pelíšek, ten starý si rozdrápal. Pak by jsme mohli zajít na zmrzlinu, mám strašnou chuť na Merlinovu zmrzlinu s extra čokoládou, co říkáš?"
"Platím!"
"Tak to abych si dala minimálně osm kopečků."
"To bys byla jaksi… baroknější, krom toho mě se líbíš takhle,"usmál se a přitáhl si ji blíž.
"No málem bych zapomněla, když jsme procházeli kolem Madam Minkinsové všimla jsem si přímo úžasné látky, z té si určitě nechám udělat…"Hermiona pokračovala v mluvení i když se k nim připojili Weasleyovi a popravdě řečeno nepřestala mluvit až do večera.
Kolem nich teď byla spousta lidí a tak bylo jisté, že se tenhle rozhovor brzy roznese. Přesto dvoustránkový článek v novinách nebude událostí, na kterou budou členové řádu vzpomínat po dlouhé týdny, tou bude Harryho narozeninová oslava. (Už teď se bojím XD)


20.kapitola-Před narozeninami II

31. března 2009 v 18:47 | Alisha Trianel Fare |  Harry Potter a tajemství rodiny
V kuchyni prošli kolem Weasleyových a Hermiony a pak oba zmizeli v zelených plamenech. Harry si oprašoval hábit od sazí a Severus za ním si své oblečení očistil kouzlem. Ředitel se na ně díval modrýma očima a poté řekl.


"Posaď se, Harry. A ty Severusi si jistě budeš chtít jít odpočinout po setkání."Harry se posadil a Snape jen přikývl a pak se vydal z ředitelny směr sklepení.


"Chtěl jste se mnou mluvit, pane.profesore?"


"Jinak bys tu zřejmě nebyl. Chci s tebou probrat pár věcí."


Harry se na ředitele podíval a doufal, že brzo půjde k věci. Ještě si musel promluvit se Siriusem.


"Jednak, Cedrica opětovně propustili z nemocnice, kde byl na dalších testech, zdá se být po všech stránkách zdravý, až na tu jizvu."


"Jizvu, pane?"


"Cedric má na prsou nějakou podobnou značku, která sice tvarem neodpovídá té tvé, ale jinak je jí velice podobná. Každopádně tě jistě potěší, že je zcela v pořádku. Momentálně dělá přijímací zkoušky na vysokou školu."


"Jestli ho potkáte, tak že mu vyřizuju upřímnou soustrast! Muset se učit na zkoušky o prázdninách, to by potěšilo jen Hermionu."


"Anebo tvoji matku, no pak bych s tebou chtěl probrat to, že bychom se já se Severusem a několika členy řádu chtěli podívat do Tajemné komnaty."


"To má být fór?"vytřeštil Harry na ředitele oči.


"Snapea bych chápal, že ho zajímá tajemná komnata-je zmijozelák, ale vy pane profesore?"vyhrkl.


"Severus se chce do té komnaty podívat kvůli lektvarům. Jak jsi mi v druhém ročníku vypověděl, jsou v ní desítky metrů baziliščí kůže a baziliščí mrtvola. Je sice mrtvý už dva roky, ale bazilišek se údajně rozkládá velice pomalu. Pokavaď ho Salitor ještě nesežral…"uvažoval Brumbál.


"Myslím si, že tisícileté maso mu zrovna nejede."


Brumbál se usmál a Fawkes na bidýlku zamával křídly a zatrylkoval. Harry se také usmál a ředitel pokračoval v rozhovoru.

"No, Severus by chtěl vyzkoušet přísady z baziliška do lektvarů. No když už jsme u těch lektvarů, Remus je velice nadšený z toho, že před asi týdnem vyšel článek o lektvaru, který dokáže zastavit přeměnu na vlkodlaka, pokavaď se dotyčná oběť ještě ani jednou nepřeměnila. Je to sice jen malý pokrok ve výrobě lektvaru, který by vyléčil lykantropii, ale přiměje to lidi víc přispívat do této oblasti lékařství." Harry se nepřestával usmívat, ale tentokrát se usmíval pro Remuse.


"No, chtěl bych, abys jsi sem do Bradavic přijel o dva týdny dřív, už pro tvou vlastní bezpečnost a v té době se podíváme do Tajemné komnaty, co říkáš?"


Harryho úsměv zmizel, Bradavice sice byly jeho domov, ale teď, když mohl být se Siriusem, chtěl by být s ním co nejdéle.


"Když na tom trváte,"odpověděl nakonec.


Brumbál se k Harrymu naklonil.


"Harry, ale před Severusem o tom, že tu budeš dřív, ani muk, ten by nás přerazil oba dva!"

"Spíš otrávil,"ušklíbl se Harry.


"No radši ho nebudeme zbytečně rozčilovat dřív než to bude nutné. Každopádně se mi svěřil s tím, že když u něj v kabinetě byl Ďábel poprvé, slyšel jeho myšlenky, které rozhodně nebyly zvířecí. Myslí si, že je to student a myslí si, že ten Ďábel, co pobíhá po chodbách není skutečný. Možná by si měl za ním někdy skočit a přesvědčit ho, že to byl jen výplod jeho fantazie. Mimochodem byli tu lidé z organizace na ochranu ohrožených druhů, ale zdá se, žes jim pokaždé zdrhl,"mluvil dál Brumbál a v očích mu tančili jiskřičky.


Harryho už od zadržovaného smíchu bolelo břicho a tak se hold rozesmál.


"Kolik lidí se o vás zajímá, když je z vás zvíře…"smál se.


"Přijedou po prázdninách, myslí si, že když tu nejsou studenti a skřítci tolik nevaří, že se držíš zpátky a lovíš zřejmě v lese. Hodlají tě odchytnout až budeš jíst ve Velké síni. Mají na to nějakou kouzelnou síť, která údajně zamezuje tomu, abys změnil svoji velikost."


"Ale drápy používat můžu a než se ke mně s tou jejich síti dostanou, tak budu stejně už dávno za horama."


"To je pravda, běháš opravdu rychle. Ti lidé chtěli umístit nějaké senzory u Severuse v kabinetě, ale vykopl je."


"Vsadím se, že to odůvodnil slovy, že by to mohlo uškodit jeho milovaným lektvarům,"napodobil Harry Snapea.


"Ehm, řekl jim, že jim nebude napomáhat s odchytem jednoho z nejmagičtějších stvoření vůbec, a jestli ho milostivě nedokážou sami ani odchytnout, tak ať jdou milostivě do…ty víš kam. A že by jim Ďábel stejně hnedka zdrhl."


"Snape a mluví sprostě? Teda na mě dost sprostě nadává, ale že by řekl prdel…Tak to jsem ještě nezažil. Asi mám na zdejší učitele špatný vliv,"zamyslel se Harry.


"To myslíš ten případ, jak Minerva poprvé za celou svou profesorskou kariéru řekla ,Ty Vole'?"


"No ano."


"No každopádně měl bys za Severusem zajít, zdá se být osamělí."


"V tom si on přece libuje. Jeho vysněná škola je bez studentů."
"Severusův sen je dostat mrtvého baziliška a metry baziliščí kůže do svých lektvarů. Ostatně přemlouvá mě k tomu už od té doby, co jsi dostal Ginny Weasleyovou z Tajemné komnaty."


"Jestli si spíš nechce prohlídnout právě tu Tajemnou komnatu."


"Je možné, že ho to zajímá, ale myslím si, že větší blázen než do Zmijozelu je do lektvarů."

"Aby ho pak neposlali do blázince…Mimochodem, slyšel už jste co Sírius navrhoval udělat se jeho máti."


"Slyšel jsem, ale Hagrid Voldemorta určitě chovat nebude, jak jsem slyšel má jiného mazlíčka,"řekl Brumbál poněkud s rozpaky. "A krom toho Hagrid je možná šílenec, co se týče výběru mazlíčků, rozhodně ale není sebevrah. A Harry, tvuj proces se přesouvá o dva týdny dozadu. No je asi všechno, o čem jsem s tebou chtěl mluvit, ale ještě už ti Sírius ukazoval dárek tvým narozeninám?"


"Zmiňoval se o ně, ale ještě jsem ho neviděl."


"Tak se teš! Určitě se ti to bude líbit. Má pro tebe víc dárků, ale řekl bych, že se opravdu snažil."


"To doufám, vynahrazuje mi dárky za třináct let! Tak by se měl trošku ukázat!

---------


O půl hodiny dřív, těšně po té,co se Harry objevil v krbu v Brumbálově pracovně.


"To byl Harry a …?"nedořekla Hermiona.


"Snape,"řekl Ron.
"On ho…?"ptala se Ginny.


"Jo, odtahoval,"nechával otevřenou pusu George.


"Musel ho omámit!"řekl Fred.


"Spíš už se Snape z Harryho pomátl,"Hermiona přelétla očima celou místnost, po té co to řekla. "Lidi, kde je Sírius?"vyhrkla a vyskočila ze židle.


"Snape ho zabil! A Sírius mu stačil pošramotit mozek!"vykřikl Fred a George dodal.: "A Harry bere Snapea za Brumbálem a nechá ho zabít!"řekl stejně vyděšeně George.


"Lidi, máme slavit nebo truchlit?!"


"Klid mládeži, já žiju, ale Snape dlouho nebude,"ozval se Sírius ode dveří.




Kam dál

Reklama